Rychlý rozvoj technologií, zejména umělé inteligence (AI), nás nutí znovu přemýšlet o konceptech, které jsme považovali za samozřejmé. Jedním z takových konceptů je autorské právo. Americký soud nedávno vydal rozsudek, který má potenciál zcela změnit způsob, jakým nahlížíme na umění a kreativitu v digitálním věku.

V srpnu tohoto roku americká federální soudkyně Beryl Howell rozhodla, že pro udělení autorských práv je nezbytné „lidské autorství“. Toto rozhodnutí přišlo po dlouhém právním boji, ve kterém žalobce Stephen Thaler požadoval, aby byla umělá inteligence uznána jako oprávněná nositelka autorských práv.

Thaler, hlavní inženýr firmy Imagination Engines, která se specializuje na neuronové sítě, se snaží od roku 2018 dosáhnout právního uznání uměleckých děl vytvořených umělou inteligencí. Jeho argumentace byla založena na tvrzení, že pokud umělá inteligence splní kritéria autorství, měla by být takové dílo chráněno autorskými právy, přičemž vlastnictví by mělo připadnout majiteli daného stroje.

Rozhodnutí soudkyně Howellové potvrdilo dřívější stanovisko amerického Úřadu pro autorská práva, který tvrdil, že klíčem k ochraně díla je „spojení mezi lidskou myslí a tvůrčím projevem“. Toto stanovisko bylo podpořeno odkazem na klasickou analogii s fotoaparáty: stejně jako fotoaparát nemá právo na autorskou ochranu obrázku, který pořídí, tak i umělá inteligence by neměla mít autorská práva na dílo, které vytvoří.

Kromě toho soudkyně Howellová uvedla, že motivace za autorským právem v USA spočívá v podpoře lidské kreativity a inovací. Pokud by bylo umožněno, aby ne-lidské entity měly právo na autorskou ochranu, odporovalo by to tomuto hlavnímu cíli.

Toto rozhodnutí je v souladu s dřívějšími rozhodnutími amerických soudů. V jednom z nejvýznamnějších případů Nejvyšší soud uvedl, že autorská práva mohou být udělena fotografiím, pokud jsou produktem originálního intelektuálního úsilí autora. Zvířata, stejně jako stroje, tedy nemají nárok na tuto formu ochrany.

Přestože soudy dosud autorská práva umělým inteligencím neuznaly, je důležité se zaměřit na další aspekty této otázky. Co když byla umělá inteligence použita k vytvoření umění, ale člověk ji pouze usměrnil nebo upravil výsledný produkt? V březnu americký Úřad pro autorská práva uvedl, že v určitých případech mohou materiály s podporou umělé inteligence získat autorská práva.

Další diskutovanou otázkou je, zda firmy, které trénují své systémy umělé inteligence na dílech chráněných autorským právem, porušují tato práva. Někteří tvůrci již podali žaloby s tvrzením, že jejich díla byla bez jejich souhlasu použita k tréninku systémů.

Toto rozhodnutí ukazuje, jak složitý a dynamický je svět autorských práv ve věku umělé inteligence. I když současné právní předpisy v USA nepřiznávají umělým inteligencím autorská práva, je možné, že v budoucnu budou vytvořeny nové zákony nebo úpravy stávajících, které budou lépe reflektovat rostoucí roli umělé inteligence v uměleckém světě.