Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu pokračoval ve svém zpomalení, což přineslo určitou naději na oživení ekonomiky. Ceny se zvýšily o 11,1 procenta, o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu, avšak stále zůstaly na dvouciferné hodnotě. Inflace nad deset procent překročila již počátkem loňského roku, přičemž hlavním původcem růstu byly ceny potravin. Český statistický úřad informoval, že meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 procenta.

V květnu měly podle statistiků největší vliv na snížení meziroční inflace náklady na bydlení a ceny potravin. Ty sice vzrostly méně než v dubnu, ale stále se pohybují na výrazně vyšší úrovni než loni. Zatímco zemní plyn zdražil o 47,6 procenta (v dubnu to bylo přes 53 procent), tuhá paliva o 39,4 procenta, elektřina o 24,8 procenta a teplo a teplá voda o 41,3 procenta, největším zdražením se potýkal cukr, jehož cena se zvýšila o 58,7 procenta. Ceny chleba se zvýšily o 15,8 procenta a vajec o 32,3 procenta.

Překvapivě jedinou složkou spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Průměrná cena nafty na čerpacích stanicích se v květnu pohybovala kolem 31,72 korun za litr, což je nejnižší hodnota od srpna roku 2021, uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V porovnání s dubnem došlo k mírnému zdražení některých produktů. Brambory zdražily o šest procent, vejce o 5,5 procenta a ovoce o 4,5 procenta. Naopak ceny elektřiny, tepla a nájemného stouply jen o desetiny procenta. Slevu v ceně zaznamenalo máslo o 4,2 procenta a pohonné hmoty o 3,9 procenta.

Pokles růstu cen je vítán i premiérem Petrem Fialou (ODS), který uvedl, že to je určitě dobrá zpráva pro občany a naznačuje, že protiinflační opatření vlády skutečně fungují. Přesto si přeje počkat ještě několik měsíců před definitivním hodnocením

Analytici předpovídali, že květnová inflace bude nižší, než jakou nakonec vypočítali statistici. Předpokládané hodnoty se pohybovaly mezi 10,6 až 10,9 procenty. Zvýšení cen potravin oproti dubnu bylo pro ně překvapením.

Ekonom Unicredit Bank, Patrik Rožumberský, zdůraznil, že trend zmírnění růstu cen je způsoben zejména vysokou základnou, která sehrála důležitou roli především u cen bydlení, potravin a pohonných hmot. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas, Petra Dufka, obchody neberou v úvahu realitu silné koruny, levné dopravy a slabé poptávky, a výsledky nepovažuje za nadějné. Varoval, že cesta k dosažení dvouprocentního inflačního cíle bude ještě dlouhá.

Hlavní ekonom České bankovní asociace, Jakub Seidler, se obává, že v příštím roce by mohl nastat problém s návratem k dvouprocentní inflaci. Upozornil, že největším rizikem je inflace příštího roku, která se nemusí dlouhodobě udržet na úrovni dvou až tří procent, ale může se zakotvit na vyšší úrovni.

Česká národní banka (ČNB) naopak předpokládala vyšší inflaci než byla nakonec, zejména kvůli nečekanému snížení cen pohonných hmot a nižšímu růstu cen potravin.

Jádrová inflace, která zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty s velkými cenovými výkyvy, dosáhla hodnoty 8,6 procenta. ČNB předpokládala 9,1 procenta. Petr Král, ředitel měnové sekce ČNB, uvedl, že pokles jádrové inflace, který trvá již několik měsíců, je důsledkem snížení růstu zahraničních výrobních cen a zchlazení domácí poptávky. To vede k postupné korekci rostoucích ziskových marží firem.

Prezidentka Potravinářské komory, Dana Večeřová, věří, že ceny některých potravin by mohly výrazně klesnout. S očekávanou dobrou sklizní se dá předpokládat snížení cen pečiva. Odborníci také poukazují na to, že ceny potravin vzrostly i kvůli tomu, že mnoho podniků loni v obavě z nedostatku nakoupilo drahé suroviny a vytvořilo zásoby.

Od začátku roku se meziroční růst cen postupně zpomaluje. Po lednové inflaci dosahující 17,5 procenta, která byla jednou z nejvyšších hodnot v historii, se růst postupně snižuje. Analytici již dříve předpovídali, že v létě by se mohla inflace dostat na jednocifernou úroveň.

Česká republika se mezi 41 sledovanými evropskými státy v porovnání s dubnem posunula o jednu příčku a momentálně se nachází na 13. místě v žebříčku nejvyšší inflace. Nejvyšší míru inflace má Maďarsko s 21,5 procenty, následované Moldavskem s 16,3 procenty, Ukrajinou s 15,3 procenty a Srbskem s 15,1 procenty. Slovensko a Polsko mají také vyšší inflaci než ČR - 13,8 procenta a 13 procent. Naopak Německo s 6,1 procenta a Rakousko s 8,8 procenta mají nižší míru inflace.

Nejnižší inflaci v Evropě zaznamenávají Švýcarsko a Lichtenštejnsko se 2,2 procenty, následovány Ruskem se 2,5 procenty, Řeckem se 2,8 procenty a Dánskem se 2,9 procenty.

Současný vývoj ukazuje na postupné zpomalení inflačního tempa, což vyvolává otázku, jaká jsou očekávání pro blízkou budoucnost. Růst spotřebitelských cen se zklidňuje, ale zároveň se stále drží na výrazně vyšší úrovni než v minulých letech. Tento trend může naznačovat možný posun směrem k ekonomické stabilizaci.

Nicméně, je důležité zachovat ostražitost a pečlivě sledovat vývoj inflace a doprovodných faktorů, které ji ovlivňují. Hlavními otazníky jsou především náklady na bydlení, ceny potravin a růst zahraničních výrobních cen. V blízké budoucnosti se bude klíčově uplatňovat účinnost protiinflačních opatření, která vláda přijímá, a také vývoj globální ekonomiky.

Situace je stále proměnlivá a nejistá, a proto je důležité mít na paměti, že inflační vývoj může být ovlivněn různými faktory a předpovědi nemusí vždy přesně reflektovat skutečnost. Nicméně, snížení tempa inflace poskytuje určitou naději na vyhlídku ekonomické stability a lepších časů v blízké budoucnosti.